Načítám, strpení...

Předpověď počasí na pondělí zněla neuvěřitelně. Jenže už kokrhající kohout v sousedství hotelu nám v 5:30 hodin dal jasně najevo, že bude fakt horko. Den začal velmi příjemně, protože jsme nemuseli spoléhat na fádní, hotelovou snídani, protože Zdeněk Pitel starší připravil 28 míchaných vajíček. Z hotelové restaurace jsme si přinesli jen nakrájený meloun, džus z čerstvých vymačkaných pomerančů a kafe.

Naši závodníci Zdeněk Pitel, Jaroslav Kalný a Robert Friedrich si z park ferme vyzvedávali motorky krátce před osmou a na startovní rampu se postavili v 8:11, respektive v 8:12 hodin. Tím pro ně, stejně jako pro pár set dalších závodníků začalo peklo – doslova.

První „runda“, v délce přes 110 km obsahovala první Cross test, a dva enduro testy za sebou. Charakterizovalo je jediné – poušť, prach a horko. Kluci se rozjížděli s rozvahou, protože Šestidenní se nevyhrává první den, tedy nebylo kam úplně spěchat spěchat.

Podle našich jezdců nebyla trať nějak náročná. Nástrahy číhaly jinde – v obrovském horku, prakticky žádném stínu a nízké vlhkosti. Tato kombinace znamenala, že na rozpálené poušti na jezdce sálalo teplo z povrchu, pražilo slunce z vrchu a ani jízda na motorce nijak neosvěžovala, protože vítr fungoval jako výkonný fén na vlasy. Spousta jezdců tak mělo problém to vůbec fyzicky vydržet. Mnoho jich kolabovalo, což se projevilo i ve výsledkové listině. O možnost boje o nejprestižnější Světovou trofej tak vypadly týmy z Brazílie, Bolívie a Kolumbie. O juniorskou Stříbrnou vázu už jsou mimo hlavní souboje také jezdci z Chille. Německá závodnice Maria Franke zadřela motor u své KTM a mimo jsou už také závodnice z Velké Británie a Kanady.

Naši kluci ale drželi. I když se potýkali také s problémy. Zdeněk Pitel byl před koncem závodu na pokraji kolapsu a Robert Friedrich propíchl chladič a to už na začátku druhého kola, takže za sto kilometrů dolil snad deset litrů chladiva. Do závěrečného servisu naštěstí dojel, a chladič vyměnil, ale bohužel nebyl po ruce ten pro modelový rok Gas Gase 2023, ale novější, takže ráno po vyzvednutí z park ferme bude muset chladič opět vyměnit. Naneštěstí mu na zadním kole zůstává zničená zadní guma, která je nebývale oštípaná. Tu nevymění a bude muset tomu přizpůsobit svoji jízdu.

Jarda Kalný zajížděl nejrychlejší časy české výpravy a dařilo se mu, i když i on přiznává, že to nebylo vůbec jednoduché.

Všichni tři se shodují v jednom – tato Šestidenní nebude o tom, kdo bude nejrychlejší, ale o tom, kdo přežije… Tak držte palce.